Klub moravských skladatelů (pod záštitou přečetných důvěry věru hodných institucí – jmenujme alespoň Jihomoravský kraj, Město Brno, Nadaci Leoše Janáčka, Nadaci Český hudební fond, Hudební nadaci OSA) uspořádal 23. září 2008 od 19.00 hodin v sále Josefa Dobrovského v prostorách Konventu Milosrdných bratří (Brno, Vídeňská 7) komorní koncert k životnímu jubileu Petra Fialy. Jelikož protože dobře víme, co se sluší a patří, oholili jsme se a skočili do těch nejsvátečnějších obleků ze všech našich svátečních, abychom byli na místě včas a procpali se do první řady.

Posilněn kávičkou jsem zasedl večer 11.11.2008 v koncertním sále Konzervatoře Brno, abych si poslechl, co že to přinese Klub moravských skladatelů jako hold skladateli Bohuslavu Sedláčkovi při příležitosti jeho životního jubilea. Ta kávička není příznak buranství, nýbrž respektu k projevu interpretujících umělců – bylo by krajně nemilé, kdyby se mi třeba začala naklánět hlava na stranu nebo by se se mnou dělo, chraň, ještě něco expresivnějšího.

Hodnocení napříč: *<++

Vypadalo to, že odejdeme z Jaroškafestu ve spokojené iritovanosti, jelikož na divadlo jsme se za svých 40 Kč neprotlačili. Nicméně něco jsme škvírami těl přece jen viděli.

Představení, které se reprízuje od roku 2003, jehož předlohou je bestseller Ireny Douskové, za které byla Thálií oceněna Bára Hrzánová a které zaznamenala i Česká televize. Zvědavost mi nedala a šel jsem se na Hrdého Budžese podívat do brněnského Semilasa, které se v Brně stalo útočištěm divadla Příbram.

„Franto, co bys tomu řek, že natočíme Máj?“

„Aloisi, počkej myslíš tedlencten hrdliččin zval ku lásce hlas? Čoveče ale já ti mám dojem, že jsou to nějaké veršíky.“

„No právě. Od Karla Hynka Máchy. Studnice české kultůry. To je naše povinnost to točit. Už jsem mluvil s Českou televizí. Jdou do toho.“

„Jasně. Proti tomu nemůže nikdo nic mít.“