Literatura
KLÍČOVÁ SLOVA: Karel Čapek; Zdeněk Grmolec; Michal Viewegh; Alois Jirásek; Jiřina Příč; Jáchym Topol; Vendula Borůvková; konfese o kameni; konfese o dřevě
Umělecké sdružení Napříč.cz během své plodné a libé bohu činnosti vyprodukovalo
přehršli rozličných autorských čtení: od lehoulince morbidních autorských čtení
ve sklepním sále Centra experimentálního divadla Divadla Husa na provázku
až po bizarně erotická autorská čtení v sále Leitnerova, od extaticky mystických
autorských čtení v divadelním sále Starého pivovaru až po mrazivě minimalistická
autorská čtení v sále Šelepova. Platící diváci odcházeli vesměs spokojeni, za svoje
peníze si přišli na své. Čtenářsky nejrozporuplnější se z odstupu času jeví některá
prozaická čísla souboru Na sviňu svět. Ale to stejně jednou rozhodnou až dějiny
literatury, kdo se dostane do čítanek a kdo z nich naopak bude vymrskán. Již dnes
je však jasné, že Aloise Jiráska nahradí náš milovaný plukovník. Třeba plukovníkův
román Temno je tak nemilosrdná literární sonda do infernální apokalypsy
soudobého konzumu, že by nad ní i Karel Čapek zblednul závistí. (Karla Čapka
v čítankách ponecháme, Michala Viewegha zato kopneme do řiti, protože se od nás
distancoval!)
Náš stařičký plukovník už píše načisto sentimentální krávoviny, jak stárne a
prohrává urputný zápas se senilní demencí. Vzpomíná na svoje dětství, kdy
ještě netrpěl inkontinencí, slintá nad holkama z mateřské školky. Jeho memoáry
za symbolickou cenu odkoupil rozhlas v Brně a spolu se vzpomínkami jiného
brněnského prozaika Zdeňka Grmolce budou vysílány na pokračování pod
souhrnným názvem Konfese. Konfese o dřevě, konfese o kameni, konfese o hlíně,
konfese o vodě, konfese o ohni, konfese o vzduchu atd. atp. etc. Závěrečnou konfesi
o prdu jako vertikále duchovní nepodlehlosti bude plukovník již pouze diktovat
v chudobinci Napříč.cz. Příspěvky na řečený chudobinec zasírejte na náš účet.
Naší současnou literární hvězdou je Jiřina Příč. Tato přední evropská feministka
a konceptuální umělkyně je natolik skromná, že odmítla na našich stránkách
uveřejnit svůj životopis. A není to její transsexualitou! Je už zkrátka taková:
skromná holčina z brněnské periferie rámované ulicemi Radlas, Podnásepní,
Špitálka, Plynárenská, Tkalcovská, Barvířská, Koželužská, Stavební… Špatná
adresa. Kdo zná Brno, maskočí mu při té představě husí kůže. Vyrůstala Jiřina -
tehdy to byl ovšem ještě malý Jirka (sic!) – s vrstevnicí Vendulou Borůvkovou. I ta
se posléze proslavila jako radikální feministka a dramaturgická umělkyně. Jiřina
Příč právě dokončila svůj rozsáhlý devítisetstránkový román Bratr. Navazuje v něm
na Sestru Jáchyma Topola. Jiřina Příč ovšem na rozdíl od Jáchyma Topola zcela
odhodila pokryteckou masku maloměšťáctví a jak se říká řízla do živého. Do svého
edičního plánu uvažuje Sestru zařadit nakladatelství Host.
