Kozy a Kvéry 4

První světový můvíkál

JIŽ NYNÍ VE VAŠEM DIVADLE

premiéra: DECEMBER 2015

Divadelní scénář Kozy a Kvéry 4 přenáší formát agentských béčkových a brakových thrillerů z televizních obrazovek a filmových pláten na divadelní jeviště. Částečně se tím obnažuje v parodické nadsázce vykonstruovanost příběhů populární mediální zábavy. Obvykle se divadlo inspiruje spíše v klasických, či hodnotných filmech, zde je naopak záměrně divadlo inspirováno zábavou tzv. pokleslou.

Upozornění: Toto představení není vhodné pro epileptiky a mládež do 15 let!

V sofistikované fabuli hry se pojí hořká misantropie se smyslem pro bizarní humor dvojice scénáristů Roberta Krále a Tomáše Hůska, jejichž kontroverzní hry v minulých sezónách plnily sály brněnských divadel náruživými diváky až po stropy. Nyní se však tito autoři spojili, aby zbořili hranice mediálních forem a vytvořili nadčasové propojení filmového exploatačního žánru na divadelním jevišti.

Děj se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti. V roce 2037 bojují vládní tajné služby s globální hrozbou obchodu s lidskými identitami, tato válka se odehrává na pozadí osobních zájmů, krvelačných vendet a boje o holý život tří hlavních hrdinek.

Parodická parodie na parodie na parodie nebo také céčkový thrillerový akčňák, ve kterém se snoubí vše, co takovejhle brakovej snímek potřebuje, tedy übersexy prcinky s kvérama, honičky, střílečky, mafiánský bossové bez tváří, levná rychlokvašená produkce, podivná jména hlavních postav, nepochopitelné filmové efekty, výbuchy a samozřejmě souboj na střeše jedoucího vlaku,... To vše zabaleno v úhledném balíčku jevištní krásy alternativních her za využití divadelní řeči, surrealistické stylizace, hravých replik, možnosti okamžité interakce herců a prostoru pro divákovu fantazii.

Official Theatre Trailer

Obsazení & Crew

Marie Pešková aka Nut Queen
Veronika Troppová aka Pink Maggie
Tereza Firichová aka Li-Tao
Zdeněk Filipec - Sádlo Máslo
Lukáš Junga - Castle a spol.
Jan Scheuer - Goodwill a spol.
Šimon Dian - Wang a spol.
Jan Šplíchal - Max Steed a spol.
Nikola Linhart - dav

Režie: Robert Král
Scénář: Tomáš Hůsek, Robert Král
Asistenti režie: Jana Skoumalová, Barbora Beňušová
Produkce: Zdeněk Filipec
Světla: Pavel Sýkora
Zvuk a hudba: Tomáš Šťastník
Projekce: Jan Šplíchal, Tomáš Hůsek
Výprava: Andrea Mužíková, Jitka Kolářová
PR & foto-video: Nikola Linhart
Plakát: Tomáš Staudek
Technický poradce: Jakub Trtík

Představení vzniklo za finanční podpory statutárního města Brna

FAQ fanoušků

Otázka: Neviděl jsem dvojku a trojku Kozy a kvéry, akorát jedničku - ta byla boží. Můžu jít rovnou na čtyřku?

Napříč reaguje: Bezpochyby, děj ve čtyřce navazuje na předchozí úspěšnou sérii jen velmi volně. Užijte si to.

Otázka: Proč se v ději vedle čínské mafie, americké tajné služby a ruské vlády neobjevuje také italská mafie?

Napříč reaguje: Kolem italské mafie se motal děj KK2, čímž se tematika natolik zprofanovala, že jsme ji již nechtěli dále zbytečně recyklovat a ždímat.

Slovo dramaturga

(je trochu mimo)

Klíčovým leitmotivem příběhu jsou krádeže identit a obchod s nimi. Z pohledu dramatického takový prvek, jak vidno, umožňuje poměrně zběsilé komediální záměny postav, dovedené ad absurdum i k postavě vypravěče. Odebírání dětí biologickým rodičům pod různými záminkami, rozdělování sourozenců, jejich svěřování a de facto prodej nejrůznějším pěstounům je ovšem prvek vysoce společensky aktuální a jak vidno v důsledku vysoce nebezpečný. Od světa nejrůznějších Barnevernetů, státem spravovaných a dotovaných organizací autoritativně rozhodujících o „zájmech“ dětí namísto rodičů, podceňujících přirozená biologická pouta je jen krok k totálnímu chaosu, rozmělnění pojmu rodina, rod, identita, kde se postupem času naprosto stírá kdo je kdo a kdo je kým. Takový chaos vede nejen k nadsazeným závěrům, která agentka je ve skutečnosti čí sestrou a kdo nám vlastně svědectví o realitě podává, ale v důsledku může vést až k deformaci lidského genomu. Cena za toleranci byznysu, z něhož profitují různé zájmové organizace, spolky, útvary, právní klany, justiční a jiné mafiózní spolky je pro lidstvo jako celek cenou neúměrně vysokou. V jistém ohledu je tak náš příběh pouhou recyklací témat řeckého dramatu, osudů Oidipů a podobných, kteří z nevědomosti zabíjejí své příbuzné či plodí děti ze zpřízněné krve a v metaforickém smyslu se tak ne vlastním zaviněním stávají Oidipus i Nut Queen homicidiem humanity lidstva.