Ve středu 10. května přivítala Fakulta informatiky po roce publikum ProFIdivadla, které stoupalo do posluchárny D1 s neskrývanou zvědavostí: jaké bude to letošní představení, kulatě jubilejní? Tradiční premiérová scéna byla zaplněna do posledního místa. Doslova. Diváci usazení v uličkách, ležérně opřeni o techniku osvětlovačů a tak trochu nemotorně v cestě fotografům, k ProFIdivadlu každoročně patří. Stejně jako nervozita v zákulisí či stáčené víno kolující v posledních řadách.

Po náročných administratívách, právních kličkách, přísně tajných špionážních misích, život ohrožujících akcích, a tak dále, a tak dále, se nám podařilo připravit pro vás speciální jarní kozí edici v Industra STAGE.

Ulicemi Prahy líně protékají vlhké cáry mlhy. Pach tlejícího listí sílí a lepí se na patro jak plesnivá karamelka... z Lídlu. I když jsou zvuky města utlumeny burácivým tichem, můžeme zpovzdálí slyšet jakési mumlání. Mohla by to snad být prosba o pomoc, zadušena špinavým roubíkem? Než stačíme zjistit více, zvuk náhle utichá, jako kdyby byl rozťat sekerou. Po chvíli, která by ale klidně mohla býti věčností, se z mlhy vynořuje postava oděna v bílém a gestikuluje naším směrem. Blíže, pojďme blíže, zapojme se do cyklu, nebuďme nevěrní, závistiví, mstiví, zlí, úchylní, hanební, bezcharakterní sráči! Zapojme se do cyklu a dejme to nejkrásnější, co na světě je. Život.

Postava v bílém se usmívá a bere nás za ruku.

Za nehty má hlínu.

A voní po čerstvém Kompostu.