Recenzní rozhovor s Pepíkem Janouškem, stýmtisícým prvým divákem filmu Lidice.

Proč na Lidice jít?
Pač na základní škole, když vám o tom paní čelka vyprávěla, tak ste se dloubali v nose a houbeles tak o národní historii víte! A nebojte nejni to černobílej dokument, jaký ste viděli v kině na VŘSR. Když budete chtít, tak si i popláčete.

Udělali na vás tvůrci svým filmem dojem?
Tvůrci se museli držet historickejch souvislostí, jináč by jim pamnětníci vyčetli, že tak to tenkrát přece nebylo, i když si prdlajs pamatují. Jenomže zas někeří jinčí diváci dávaj přednost zase vymyšlenější látce, hlavně dyš to bude silný drámo. Někdo holt zívá nad dokumentem a chce se na to dívat z rozumový stránky, jinej touží po emocích a trochu toho vybájení si cení. Pro některý to bude zavánět patosem, jinýho se to zas nedotkne. Kritizovat tak bude dycky půlka diváků.

Lze Lidice považovat za velkofilm?
Jo, to se myslím na české, to podtrhněte, poměry povedlo, dostat tam i trochu velkoleposti a silnejch vobrazů. Myslím, že lidi jsou v zásadě pyromani a jak někde něco hoří, tak se na to rádi podívaj. Děsí je to a fascinuje zároveň. Už vod pravěku. Taky u požáru Národní divadla, exhibice Husa i Palacha si přišli na svý, je to holt naše národní tradice.

Co si myslíte o králících?
Jo, to je jedna z moc hezkejch scén, jak ten četník, kerej přežil sedí vopuštěnej mezi těma králíkama. Blbý ale je, že těch králíků honí moc scénář. To je největší bolístka. Je tam linka synovraha Šímy (tradičně chválenej Roden), jeho invalidní ženy (tradičně chválená Bydžovská), jeho milenky (Fialová-šťabajzna), četníka (Luknár), padělatele (asi polák, ale skvělej) a plno mladejch a divák moc neví s kým se identifikovat a skrz koho celej příběh prožít. Potenciál byl ve všech. Idea, že vlastně synovrah je toho všeho “ušetřenej”, je nosný.

A jak by dopadl film v porovnání s ostatními českými porevolučními filmy, které se obrací zpět do druhé světové války?
Musíme si pomáhat zůstává majstrštykem, scénář je jak víno, jsou tam překvapivé dramatické paradoxy a herci celý dojem umocňují. Protektor zase dává Lidicím na zadek ve štýlovosti, jak v obraze, tak hudbě a hlavně je mnohem rytmičtější. Tmavomodrej svět trochu dojel na ohranost milostnýho trojúhelníku. Každej ten film, včetně Lidic, je ale natočenej slušně. Já preferuju ale ležáky.

Mají šanci Lidice na Oskara?
Asi né. Ale ne to proto, že by to nebyla oskarová látka, to naopak. Ale bojím se, že atentát na Heydricha není moc přesvědčivě natočenej a hlavně události kolem nejsou dostatečně vysvětlený těm, co si o česku myslí akorát to, že tu pěstujem řepu a prezident krade průpisky.

Byl konec školního roku. Jaké by od vás dostaly Lidice vysvědčení?
Za kameru a výpravu jedna mínus, stejně tak za výkony hlavních (paradoxně spíše mlčících) herců, dvojku za námět, režii a střih a trojku za epizodní postavy a nedočesanej a místy zdlouhavej scénář.

Díky za rozhovor.