Hudebně-literární recitál osobitého indiviDUA Mates a Fána nadchnul i skalní skeptiky, diváci řvali smíchy a plakali současně
Napsal uživatel Napříč.cz dne .
Autor: Josef Prokeš
„Hubneme do trenek, nekrmit!“ byl notně zavádějící a zhola recesistický název celého večera, neboť o hubnutí v něm nepadla ani zmínka. Šlo o původní autorskou tvorbu a interpretaci písniček i poetických textů. Oba aktéři Mates a Fána se doprovázeli na kytaru, piáno a tahací harmoniku, jako hosty si přizvali své studentské přátele s houslemi a příčnou flétnou.
Vyprodáno bylo týden dopředu a diváci seděli i na dodatečně přistavených židlích, na polštářcích před první řadou, stáli vzadu u dveří. Pamětníci semaforských začátků Suchého a Šlitra (i takoví byli!) neskrývali nostalgické dojetí. Byla mezi nimi i známá brněnská performerka, striptérka a feministka Jiřina Příč. „Jsou to milí klučinové,“ řekla nám po představení, „možná toho barokně sošnějšího angažuji ve svém novém holandském projektu, starším dámám by šmakoval.“ Reagovala nejspíše na jeho fotografii z plakátu, na které pózuje nahý pouze s kloboukem.
Fána hrál na akustickou kytaru skutečně virtuózně, jeho vokální projev už byl o poznání slabší, avšak na jevišti působil vcelku uvolněně a sympaticky. Sporné se jevily některé anglické texty jeho písní. Každopádně je to našlápnutý písničkářský dynamit.
Jeho host s houslemi vyzněl skromně a nevtíravě, jeho další host s flétnou a indiánskou baladou byl podle některých diváků dokonce vrcholem celého večera. Škoda špatného tvaru přechodníku v textu písně.
Mates je jednoznačně autorský i recitátorský talent na druhou. Doprovází se sám na piáno i tahací harmoniku, svoje texty prezentuje se šarmem i nadhledem. Pochopitelně zpaměti, za papír taháku by se hanbou propadl. Na závěr namátnou jeden z jeho textů:
Co děláš právě?
Čteš si knihu?
A ležíš v trávě?
A zlaté slunce, slunce z jihu, ti barví v tváři další pihu?
A mezi stromy cestou k lesu, v polední záři, se chromý tulák sluní, mává ti šálem a nedalekou řekou Malší lososi táhnou k horské tůni?
A cosi duní po silnici a někde v dáli vstává spící sova, jež byla málem ulovena mládětem lišky, natáhneš ruku do záhonu, za zvuků léta ukusuješ a sladká šťáva ukapává na sedmou stranu té tvé knížky?
A pod peřejí cáká pěna a z výšky pozorují ptáci, kterak se v tobě zas a znova ztrácí jahoda za jahodou a tiskařská čerň na té stránce pomalu, ale jistě bledne?
A vítr pohrává si s tvými vlasy a vane z jedné, z druhé strany?
A tvoje plány?
Jsi skutečná?
Co děláš asi?
Co děláš asi?
Byl to opravdu hezký večer a rád bych věřil, že nezůstane jen u premiéry. Matesi a Fáno, držím vám palce!