FILM byl ge ni al ni. STOP.  gondry to natrel vsem  film MA RUM.  stop!  ODA MATE ru, poho lyvudske DRAMA turgy.  stop.  pri TOM JE CITIT, ze TYP rvni miluje.  OSLA va silencu!!!!  

Toto je SMS, kterou jsem musel poslat bezprostředně po shlédnutí snímku „Prosím, přetočte“ kamarádovi, který mi jej doporučil.

Ale pro Napříč méně telegraficky: Jeden černošskej pohodovej strejda svěří svýmu synovci Mikeovi půjčovnu videokazet, aby se o ni pěkně postaral, zatímco bude pryč. Jenže je tu ještě Majkův kamarád Jerry, který je chudák zmagnetizovanej a všechny VHS pásky tak smaže. Chlapíci musí kazety přetočit, aby nebyli zákazníci a strejda navštvaní. Začínají tím, že ve dvou lidech přetáčí po svém Krotitele duchů... Víc z děje není potřeba.

Bál jsem se, že si ten film nevychutnám. Nejsem cinefil, abych znal všechny filmy a mohl se těšit, jak je tito kluci přetočí po svém. Nevadilo to, naopak. Každý si asi umí představit zapálené filmové amatéry a prostředky, jakými se pokouší realizovat náročné studiové triky (například levitující věci „nenápadně“ zavěšené na nitce apod.) Řekl bych, že si tím režisér Gondry (dávno předtím než natočil dojemný Věčný svit neposkvrněné mysli), taky prošel, trošku se tomu světu směje, ale určitě ho miluje.

Všichni se shodují na tom, že Gondry má neskutečnou imaginaci, ale někteří mu vyčítají, že pro celek už tak velký smysl nemá a že závěrečná pasáž vyznívá sentimentálně.

Naopak.

Gondry si neustále utahuje, ze všech filmařů světa, i z těch, co vyznávají klasickou příběhovou stavbu, přitom ukazuje, že ji perfektně ovládá. Naprosto ukázkově jsou tu hrdinové položeni před problém (smazané pásky), který je potřeba řešit (kazety přetočit). „Dramatičnost“ zahustí časovým intervalem (dvě hodiny). Nastávají dramaticky žádoucí konflikty v týmu. (Jerry a Mike jsou dva principy. Mike je ten rozumnější, Jerry je ujetější, odvážnější a víc svůj. Jerry je směšnější, ale tím obdivuhodnější. Mimochodem, kde je hranice, za kterou je podivínství už mistrovstvím?) Dále je tu prostor i na sentimentálně povinné sebereflexe hrdinů – např. Mike se svěřuje, že nikdy nic nedokázal jako v americkým melodramatu. Cíle snažení je po možných peripetiích nakonec dosaženo, ale je již pozdě, situace, jejíž konkrétnost nebudu prozrazovat, se nezmění. To podstatné se ale docílilo, lidičky si uvědomili, co je na světě důležité. Jako z učebnice dramatu.

Filmoví chytrolíni někdy vedou řeči o celkové absurditě tohoto filmu a že logiku v tom nemáte hledat. Nevěřte. Naopak. Jediná potíž je v tom, že tomu gejzíru je těžké stačit, jeho nápady jsou sice ujeté, ale v duchu logiky maximálně dotažené.

Vidíte například Jerryho, který má nějakou černou, naviksovanou hubu. Všímaví z vás si ale teď můžou povšimnout, že na té upatlané hubě je vidět nenápadné štrafování. Ano, je to velmi stručná, přitom velmi, velmi originální charakterizace hlavní postavy. Ten člověk je průšvihář – něco takového může mít na obličeji jen člověk, který se ukrýval za drátěným plotem. V následující scéně, kdy se průšvihář Jerry přes plot vloupává do elektrárny, se vám vaše domněnka potvrdí, Gondry vám však polopatisticky nenapoví tím, že by přímo ukázal, jak ho postříkali nějakou barvou, když stál za plotem.

Režisér si hraje i s formálními prvky. Je jeden z mála tvůrců celovečerních snímků, který vpašovává do svých děl různé filmové hrátky. Opět Jerry a táž scéna. Víme, že Jerry je zmagnetizovanej. Režisér, veliký lišák, do zvukové stopy vpašuje slabounké, takřka neslyšitelné bzučení, jako by byl i signál filmu touto magnetizací rušený. Stejně tak si sem tam možná povšimnete nenápadné horizontální linky v obraze... Atp.

Vy, co jste se někdy účastnili třebas i amatérského natáčení, si určitě nenechte snímek ujít, vám, co jste snímek již viděli, prozradím, že Napříč se chystá „Prosím, přetočte“ již brzy ošvédovat.

Joe Wow