„Franto, co bys tomu řek, že natočíme Máj?“

„Aloisi, počkej myslíš tedlencten hrdliččin zval ku lásce hlas? Čoveče ale já ti mám dojem, že jsou to nějaké veršíky.“

„No právě. Od Karla Hynka Máchy. Studnice české kultůry. To je naše povinnost to točit. Už jsem mluvil s Českou televizí. Jdou do toho.“

„Jasně. Proti tomu nemůže nikdo nic mít.“

Možná opravdu za vznikem tohoto filmového projektu opravdu stálo vlastenectví a pocit, že je v zájmu národa takovou látku natočit a finančně ji podpořit. Koneckonců i knižní Máj začíná jakýmsi vlasteneckým prologem. Uvažování je to ale scestné, film a poezie jsou svébytné umělecké disciplíny a adaptace má svá úskalí. Laicky vysvětleno, v básni může mluvit lebka, noc i padající rosa jako u Máchy, ale takový text by soudný režisér scénáristovi narval do některého z tělesných otvorů.

obrázky z filmu Máj – převzato z oficiálních stránek filmu

Zkusme si filmový Máj porovnat s knižní předlohou. Předně je potřeba vědět, že děj je v Máji minimální, klíčová dějová fakta jsou čtenáři předložena hned na prvních stranách v několika větách – Vilém zabíjí svého otce, protože mu svedl jeho dívku, Jarmilu. Pak už se děj a vztahy v podstatě nehnou. Většina básně se pak zaobírá introspekcí Vilémovy duše, přičemž velmi velkou roli tu hraje sugestivně vylíčené prostředí, např. vězeňská kobka a popravčí vrch, které odrážejí rozervanou hrdinovu duši. Reflexí a drsností je koneckonců romantismus charakteristický.

Dějotvorných událostí je v básni pro film málo, filmový scénář toho moc nepřidal, v podstatě události jen přeuspořádal, takže logicky celovečerák vypadá jako nastavovaný klip. Pád Jarmily do propasti stejně jako Hynkova poprava je předjímána předem, čímž se ztratí i zbytek potenciálního dramatického napětí. Mácha navíc režírujícího kameramana Brabce poráží i po formální stránce, kdy po dvou třetinách objektivní er-formy, vstoupí do veršů coby vypravěč.

obrázky z filmu Máj – převzato z oficiálních stránek filmu

Člověk nechápe, proč se někdo vůbec pokouší adaptovat báseň do filmové podoby, když nemá nápad, co s tím udělat, ani po stránce dějové, ani po stránce interpretační.

Ano, kameraman si může libovat, že většina veršů je velmi obrazivých, ale režisérovi (a dramaturgovi) by to stačit nemělo.

Hudba v podání Support Lesbiens tu působí v závěrečné scéně jako pěst na oko. Pokud by z celého filmu čišel záměr udělat Máj pěkně rouhačsky, divák by to možná i ocenil, ale tady není jednotná a odvážná stylizace nastolena.

Herci jsou evidentně vybíráni čistě od vizáže. Kukura je opravdu velký chlap, ale hrát nemá co. Loupežníci v čele s hodným synkem Hádkem a sexy klučíkem Stroupežnickým jsou trapní, vypadají jakoby zabloudili do příběhu z nějaké pohádky. Nechybí tu vrchní deklamátor Jan Tříska, který, řekl bych, přišel rovnou z Národního divadla. Sestavu doplňuje X.Y. v roli Jarmily, jejíž jméno se mi ani nechce nikde dohledávat, ale má aspoň hezky plné rty a pěkná štavnatá prsíčka, což je asi největší deviza filmu.

Jde přesně o typ filmu, jaký na FAMU realizuje většina studentů kamery. Hlavně hezké, což často znamená kýčovité obrázky, ostatní není podstatné. Film je jako ubrus vyšívaný vaší babičkou – určitě to dalo hodně práce, sousedky důchodového věku si nad ním můžou slintat, jak je hezounký, ale s originalitou a uměním, i když si to tvůrci můžou myslet, to moc společného nemá.

Hodnocení napříč: <−>

Hynek Šmírák