plakát koncertu

Vstoupit za černou oponu do prostoru nádvoří domu pánů z Kunštátu se smělo jen po zaplacení 70 Kč. Ale nikdo si nestěžoval, na nadvoří kavárny 3trojka bylo totiž pozdvižení: Furré si přišlo vyskočit z pytlíku bonbónů a zahrát si společně s Bednou odložených hraček. A navíc navštívilo tuto akci Napříč, aby podpořilo svého koně. Ano, skladatel a perspektivní člen Pavel Hamřík byl jedním z odstavených plyšáků. Prostor nepraskal ve švech, jediné, co večer prasklo, byla přepjatá unavená struna a později také tajemný hrkotavý struník. Struna byla vyměněna při vzpomínce na Stopařova průvodce po galaxii, ale ten struník! Nenašel se nikdo, kdo by měl v kapse nový...

Bedna odložených hraček (foto: Tereza Fousková)

Bedna odložených začínala lehce po osmé hodině. Zpěvačka Mariana Koutská s modrým ručníkem a ohnivými vlasy se usmívala a každému vykouzlila lepší náladu. Zpívala česky, zpívala anglicky a zpívala i francouzky. Papijón ladně létal po nádvoří hlubokých modrých vlnách zvuku, které se lámaly o stěny, odrážely se zpět a vracely se jako dozvuk. Naštěstí zvukař věděl, co s tím, takže českým textům bylo i rozumět. Basák Jan Mikota s ručníkem s motivem tu a tam taky zpíval a svým chraplákem dal námořnickou skočnou jako ostřílený mořský bard. Bubeník nebyl téměř vidět, ale naštěstí byl slyšet. Kytarista Radim Bondy s ručníkem hrál tak, až trhal struny, díky čemuž se i většina diváků bez ručníku dozvěděla, proč ty ručníky vlastně mít po ruce kolem krku. Pavel Hamřík byl povětšinou schovaný ve stínu sochy v rohu pódia, avšak ukázal, že je opravdovým multiinstrumentalistou: hrál na elektrickou kytaru, na klávesy a ve finále i na basu. Bez ručníku a trsátkem!

Pavel Hamřík – Bedna odložených hraček (foto: Tereza Fousková)

Až za tmy se na pódiu objevila bonbónová náplň. Zpěvačka a kytaristka Marta Svobodová si z Budoáru přinesla naléhavost textů s poetickými nářky a tragickými vzdechy. Basista Ondřej Hofírek stoupal a klesal ve složitých démonických líniích a k tomu mu poblikával do rytmu jeho gadget na hrudi. Klarinetista Tomáš Doležal a bubeník Petr Fučík zas čvachtavě po lachtansku využívali možností dobře znějících elektonických mašinek a efektů: MIDI klarinet vykrajoval líbezná sóla a zastával v podstatě elektrickou kytaru či klávesy. Bicí doplněné drumpady dodávaly písním nový neotřelý cs zvuk. Vše se nádherně promíchávalo a dynamicky morfovalo: v červeném světle jednotlivé skladby s názvy začínajících na bé vystupovaly z ticha, přecházely do kontrapunktů a znovu a znovu se valily na posluchače jako lavina. Sáňky na sněhu. Jarní bouře. Srdce třes. Hvězda v kapradí. Kůže v kaluži. Červi v popelnici. Úžas! Krása i přes to, že struník přestal najednou hrkat a nikdo nedokázal pomoci.

Furré (foto: Tereza Fousková)

Furré zachutnalo všem, kteří se v chladném středečním večeru sešli na nádvoří. A Bedna odložených hraček tomu pomohla a ne málo. Byl to opravdu příjemně strávený večer.

Související odkazy

• Web kapely Bedna odložených hraček
  http://www.bedna.info/
• Web kapely Furré
  http://www.furre.freemusic.cz/