Komáři zvítězili!
Napsal uživatel Napříč.cz dne .
Poslední listopadový pátek roku 2008. Divadelní sál nového kulturního centra Starý Pivovar v Brně–Kénigu vibruje napětím. Je krátce před dvacátou hodinou. Na ulici tma a psí zima. Uvnitř umělecké dusno. Poslední diváci už nenacházejí místa dole v hledišti a šplhají se po schůdcích na galerii. Ale i tam je již plno. Despotický režisér celý v černém si otevírá blok na pokuty (kdyby někdo z jeho herců či personálu něco zvoral). Vtom úder gongu, osvětlení slábne, až zmizí docela. Hysterická divačka vykvikne. Bodový směrovací reflektor sleduje přízračnou figuru šíleného vědátora, která předstupuje před diváky. A která ukazuje prstem na hysterickou divačku. Která si ucvrkne do kalhotek a omdlí (ta divačka).
Tak tahle, přesně takhle začínala derniéra představení Komáři útočí, rozmarně prázdninového spektáklu půvabných hereček a svalnatých herců. A v překvapivém střihu jímavě–brutálních scének jsme se ocitli na plovárně a ve školní třídě a v kosmické lodi a ve filmovém studiu a úplně fšudemožně a bylo nám tam s nimi dobře, s těmi slečnami a pány napříč. Diváci–muži šíleli z gracilní baletky v průhledných růžových šatičkách na jednokolce, divačky z vánočky ach tolik blonďatého plavčíka (na oné břišní vánočce si dle jeho vlastních slov děvčátka kalhotky perou). Já bych si na ní ty svoje přeprala rovněž. Byl totiž ten plavčík celý Baníček Ostrava.
Jednoznačně nevětší divácký ohlas pak sklidila postava debila Karla: „Já su Kája. Jako Goťák.“ Diváci se s ním mohli v pohodě identifikovat a dělalo jim zjevně dobře, že je ještě někdo větší dement, nežli oni sami. Já osobně jsem se tedy s Karlem neztotožnila, protože mám svoji občanskou hrdost. I když herec ztvárňující Karla byl na svůj věk docela štramák, jenom snad s tím začínajícím pivním pupkem by měl něco dělat.
Kdybych byla feministka, tak bych sem do recenze napsala, že všechny tři slečny herečky byly každá svým způsobem šik, ale to by ode mě vypadalo divně, že? Tak to sem nenapíšu, ale stejně to bylo tak. Stařičký divák vedle mě na sedadle byl celý vytočený z Daniely, hryzal si šeptmo kníra a vzdychal ach ta Daniela, ta Daniela, té to teda sekne, té Daniele. Až jsem jej musela napomenout, že se nestydí, takovej starej krokodýl rakváč a vzdychat po sedmnáctce. Byť by i dobře hrála a seklo jí to.
Při děkovačce pak ten bizarní dědula věnoval jednomu každému z herců čokoládu namísto kytky, to jsou věci. Rejža ostrouhal mrkvičku, přičemž celá hra je z valné části právě jeho zásluha. To teda není spravedlivý, no uznejte!
Za vstupné 70,– Kč byli Komáři docela levní a oproti pětimilionovému velekýči Daniela Landy doslova za pusu. Navíc nehauzírovali ani Národem, ani Jiráskem, ani Čechami Čechům.
Podle mého mínění je režisér Komárů Robert Král nadmíru inteligentní a kreativní mladý muž a tomu NAPŘÍČ jej docela závidím. A třeba je ještě i svobodný? V tom případě bych si v jeho příštím divadle střihla nějakou menší roličku taky.
Lada Tichá
Související odkazy
- Komáři útočí – druhá brněnská repríza
pozvánka na představení do Starého pivovaru - Komáři útočí – první brněnská repríza v DS Dialog II
- V Česku se objevil nový druh komára – Hrozí nám malárie!
- Spolek Napříč vyrazil na turné s komáry – článek v Brněnském týdeníku (7.–13. srpna 2008)
- Anonce Letní divadelní dílny a turné na webu Kult.cz
- OBRAZEM: Divadelní dílna v Jedovnicích – fotoreport webu Blanenského deníku
- Pozvánka na Lážo–plážo–napříč–teatro–show